Srpen 2016

Co očekávám od dalšího studia v podobě učebního oboru prodavač

20. srpna 2016 v 20:19 | Rock-Lee13 |  Škola
V současné době mám maturitu z oboru Obchodní akademie, ale tím má cesta sebevzdělávání nekončí, protože v září nastoupím na Dvořákovu na obor prodavač.

Proč jsem si zvolil zrovna učební obor a ne vysokou školu a proč zrovna obor prodavač? Na to se pokusím odpovědět v následujícím odstavci.

Zaprvé, budu mít výuční list. Zaměstnavatelé a personalisté si poté o mě budou o mě myslet, že jsem nejen vystudovaný, ale že jsem i vyučený, a tudíž "umím pracovat rukama."

Zadruhé, získám kvalifikaci na obor prodavač a pokladní. Jelikož je prodavač nejčastější povolání v České republice, tak budu mít vysokou šanci být zaměstnaný v oboru, který budu mít vyučený.

Zatřetí, naučím se jednat s lidmi a zlepším svoji empatickou inteligenci. Tato schopnost se mi bude hodit nejen v zaměstnání, na které získám předpoklady po vyučení se na prodavače, ale také v mnoha dalších oborech, jako je například úředník, manažer, sekretář apod.

Začtvrté, získám praxi, což je nejdůležitější požadavek při ucházení se o zaměstnání hned po vzdělání (možná i před ním).
A zapáté, během učení můžu navštěvovat různé kurzy či semináře, čímž se ještě prohloubí mé znalosti a dovednosti. Můžu navštěvovat například jazykový či počítačový kurz či jiné kurzy.

Na závěr bych chtěl říct, že i učební obor pro absolventy maturity může mít výhody oproti vysoké škole, a to například nižší obtížnost a naučení se praktickým dovednostem, které nám vysoká škola či univerzita nedá.

Jak moc se těším na září, začátek školního roku

14. srpna 2016 v 17:06 | Rock-Lee13 |  Škola
Září znamená pro každého školáka či studenta něco jiného. Pro někoho je to začátek tvrdé celoroční dřiny bombardované písemkami, testy a zkoušeními. Pro jiného je to konec prázdninové nudy a nastolení období poznávání spousty zajímavých informací. Jsou ale i lidé, kteří mají začátek školního roku smíšené pocity.

Jaký mám ale názor já na začátek školního roku?

Mezi pozitiva konce srpna a začátku září, patří bezesporu fakt, že učební obor prodavač je lehčí než moje minulá škola obchodní akademie. Také můžu chodit na praxi, takže budu mít o to bohatší životopis a poznám nové přátele. V neposlední řadě udělám první krok, aby získal výuční list, měl tak úplné střední odborné vzdělání.

Pokud jde o negativní stránky září, tak do nich spadá menší volný čas a také nejistota, jestli mi ta škola vůbec půjde, protože nastupuji do prvního ročníku.

Abych to shrnul, tak můj celkový názor na vrácení se do školních lavic je ten, že se do školy těším, ale trochu se bojím toho, jestli mi ta škola půjde, protože učební obor je jiné kafe než střední odborná škola.

Láska za azurovým mořem

7. srpna 2016 v 20:51 | Rock-Lee13
Byl jednou jeden moudrý král, který se jmenoval Honza. Tento vladař kraloval na menším ostrově na azurovém moři. Pokud jde o jeho charakter, tak Honza byl milý, laskavý, hodný a vůbec měl dobrých vlastností o mnoho víc než těch záporných. Navíc měl i dobré vztahy ke svým poddaným, královně i svému jedinému synovi, Jiřímu.

Po nějakém čase ale král zestárnul, tak řekl svému synovi Jiřímu, že je potřeba, aby se oženil. Jiří měl ale jenom oči pro jednu šlechtičnu jménem Eleonora a nejednalo se jenom o přátelství, nýbrž o čistou platonickou lásku. Šlechtična Eleonora, ale měla sídlo až na druhé straně azurového moře a dostat se k ní by trvalo celou věčnost, ale její krása šla vidět až z oken hradu otce.

Jednoho dne ale přišla navštívit královský hrad stará vědma jménem Libuše, která řekla princi, že se ke své vyvolené dostane jenom tehdy, pokud neřekne po celý měsíc ani jediné slovo od dnešního úplňku. Jiří byl zdrcen, ale protože mu něco říkalo, že si čarodějka nevymýšlí, a tak ji poslechl.

Princ šel ke králi a zpravil ho o svém úkolu. Panovník mu řekl, že to bude muset vydržet a také mu dal příkaz, aby zůstal ve svém pokoji a neopouštěl ho celý měsíc, jelikož věděl, že kdyby princ celou tu dobu mlčel a poddaní by ho uviděli, tak by sklidil posměch on a i jeho syn a to nechtěl dopustit.

Uplynulo přesně třicet dní. Princi Jiří byl mezitím ve své komnatě a koukal se z okna na západ Slunce. Najednou uslyšel křik, a tak vběhl na místo, kde ho slyšel a tam viděl černého rytíře, jak se snaží unést královnu. Jiří nevěděl, co má dělat, jelikož hradební stráže byli pryč, a kdyby zavolal pomoc, tak by se jeho naděje na svou lásku rozplynuly.

Po krátkém okamžiku si princ zplna hrdla zavolal pomoc, která zburcovala hradební stráže, kteří vběhli do trůnního sálu a královnu zachránili. Černého rytíře odvedli do věže, kde měl tam zůstat do té doby, dokud naprší a uschne.

Princ Jiří byl smutný, protože tak ztratil naději na svoji vyvolenou, a proto si šel brzo lehnout. Jakmile ale byla půlnoc, objevila se vědma Libuše, která řekla princi, že za tento velký čin je mu odpuštěno, a proto se nemusí ničeho bát a jeho budoucí princezna se zítra přesně v sedm objeví na dvoře. Jiří vědmě poděkoval a řekl jí, že zítra může přijít na svatbu.

Zítra se šel Jiří přesvědčit, zda jeho vyvolená je na dvoře a skutečně tam byla, a proto šel vzbudit svého otce a ukázat mu ji. Jakmile ji král uviděl, byl velmi šťastný, že vše dobře dopadlo, a proto mohla začít svatba. Nejdřív ale princ Jiří udělal z Libuše královskou poradkyni a k tomu ji bohatě odměnil.