Únor 2016

Obtížný život studenta

27. února 2016 v 9:07 | Rock-Lee13 |  Škola
Jsem student střední odborné školy. Říkám to proto, abych se představil a ne důvodu, abych se chlubil. Mojí povinností je každý všední den chodit do mučírny jménem škola a učit se tam něco, co možná ani v životě nevyužiji.

Je středa, prostředek týdne plný dřiny. Ráno mě budík vytáhl z postele, a tak jsem musel vykonat všechny ranní povinnosti, jako je například čištění mých zubů, oblečení hábitu, vykonání potřeby či snězení cereálního nesmyslu zalitých mlékem, které by jinak prošlo následující den.

Konečně jsem šel ven, ale zjistil jsem, že prší, a tak se musím jako ninja uhýbat vodním kapkám padajících z nebes a přeskakovat kaluže jako žáby, které rovněž potkávám i ve škole.

Ve škole jsem zjistil, že jsem měl deštník celou dobu v tašce, což mě pěkně rozmrzelo, ale neměl jsem čas bědovat, a tak šel po přezutí do třídy.

První hodinu byla čeština, na kterou máme přísného cholerického učitele, který má ale smysl pro humor. Poněvadž neměl zrovna náladu, tak začal zkoušet. Jako oběť jsem byl vybrán já, a tak jsem šel jako odsouzený k tabuli, kde jsem čekal na vyslovení učitelovi otázky tak, jako čeká prase na porážku, na kterou brzy dojde. Nakonec jsem dostal trojku.

Češtinu vystřídala ekonomika, kde nám paní učitelka rozdala testy. Já jsem si vzal zadání s otázkami, jako si bere hráč pokeru kartu a začal jsem vyplňovat. Tohle byla nejkratší písemka ze všech, protože jakmile jsem začal, už jsem byl v koncích. Věděl jsem jenom, že nejprodávanější výrobek v ČR je pivo, což je pravděpodobně způsobeno naším češtinářem.

Další hodinu byla dvojhodinovka tělocviku, kde hned na začátku se po všech mydlilo míči a další hodina pro oddych se hrálo ragby. Byl zázrak, že to vůbec někdo přežil díky žákovi, kterému nikdo neřekl jinak než Jezevec.

Poslední hodinu byla hudební výchova, kde jsem měl přenést píseň o boxu. Když jí paní učitelka slyšela, tak se složila, a proto ji musel nahradit suplující učitel v podobě boha, kytarového boha. Celý zbytek hodiny hrál na kytaru tvrdý rock a nakonec tu kytaru rozbil.

Po škole jsem šel na oběd, kde jsem "zblajznul" nějaký ten "šrot" a pak jsem šel domů.

Doma jsem měl na výběr, jestli se budu učit na zítřejší diktát z češtiny nebo se pohodlně natáhnu do pohovky, kde budu pařit bojové počítačové hry na tabletu. Jistě víte, co jsem si vybral.

Já a Sodovkář

24. února 2016 v 19:35 | Rock-Lee13
Jaký mám vztah k Sodovkáři? Sodovkáře znám sice jenom po internetu, ale znám se s ním lépe než s některými známými, se kterými jsem se setkával fyzicky.

Jakou má povahu? Mezi její vlastnosti patří například komunikativnost, familiérní chování a též má dobré srdce. Sodovkář má ráda chatování, při kterém je ve svém živlu.

Co Sodovkář nemá ráda? Sodovkář nesnáší studenou vodu, špatné a ustrašené herce a také, když usne na místech, kde je zima.

Jaký je můj celkový vztah k této osobě? Myslím si, že se jedná o fajn osobu, která má sice své mouchy, ale hlavně má své přednosty, které rozhodně převyšují na svými nedostatky.

Kamarádství po internetu

24. února 2016 v 16:38 | Rock-Lee13 |  Psychologie
Kamarádství může vzniknout mnoha způsoby, např. ve škole, na pracovišti, na kroužku, na dovolené a jinými způsoby. Jaké je ale kamarádství po internetu, na to se pokusíme odpovědět.

Jste introverti a neradi chodíte mezi lidi? Pak v tom případě určitě nemáte tolik kamarádů, ale zato máte k vaší partě velmi blízký vztah.

Pokud jsme introverti, je dobrá nepřímá komunikace, tedy za pomocí telefonu, mobilu, faxu či internetu.

Je tato komunikace plnohodnotná? Říká se, že většinu informací člověk předá za pomocí svého těla, takže plnohodnotná jistě není.

Může vzniknout opravdové přátelství za pomocí komunikace přes internet? Já si myslím, že ne, protože komunikace za obrazovkami nikdy nenahradí skutečný kontakt z očí do očí.

Dále si myslím, že internetová komunikace nemůže být ani trvalá, poněvadž tato komunikace není tolik kvalitní a také je monotónní.

Nakonec bych chtěl říct, že Facebook, Twitter, E-mail a jiné stránky sloužící ke komunikaci jsou sice užitečné, ale nikdy nenahradí ten nejstarší způsob komunikace, tedy komunikaci na jednom místě.

Obrana žen vůči agresivním mužům

13. února 2016 v 14:02 | Rock-Lee13
V České republice je obecně vysoká kriminalita, a proto je tento článek zaměřený na ochranu žen vůči mužským útočníkům.

Jaké existují typy obrany? Mezi typy obran patří například kopanec do rozkroku, naučit se základům bojovým umění, pepřový sprej a varování zavolání policie.

Jestliže nemáme mobil a neovládáme bojová umění, nejlepší obranou je útok, a to kopanec do rozkroku, jelikož tento útok je vůči mužům velmi efektivní, je to velmi dobrá obrana.

Další dobrá metoda je ovládat základy bojového umění, jako je kupříkladu kung fu, karate či judo apod. Podle mě postačí jeden rok tréninku, minimálně však půl roku.

Dále můžeme využít pepřový sprej, pokud ho máme. Jestliže jsme napadeni, použijme ho na obličej, což muže omráčí a my máme šanci utéct.

A poslední obrana, kterou znám, je zavolání policie. Musíme být ale dostatečně rychlý a mít mobil. Jestliže ho nemáme, použijeme to jako výhružku.

Na závěr bych chtěl říct, že ať se dostaneme do jakékoliv situace, důležité je se řádně připravit, protože většinou máme jenom jednu šanci.