Prosinec 2015

Nevyplatitelná výhra

29. prosince 2015 v 8:52 | Rock-Lee13
Byla jednou jedna hráčka a mistryně republiky ve stojkách, které nikdo neřekl, jinak než Nepoučitelná. Tuto přezdívku měla proto, jelikož se do všeho vrhala po hlavě a jen málokdy se dokázala poučit ze svých chyb. Poněvadž měla štěstí, pořád jí všechno vycházelo.

Jednou ráno si chtěla koupit los, a tak šla ráno do trafiky, aby si ho koupila. Zvolila čísla 666 777 157 a vsadila částku ve výši sto korun ve hře Miliardář.

Pak šla do herny, aby to tam pořádně roztočila. Nejdříve šla na ruletu, pak na kolo štěstí a na konec si zahrála Poker s ostatní hráči.

Poněvadž se odpoledne měl konat turnaj ve stojkách, aby si obhájila své mistrovství, tak šla na stadion. Tam měla soutěžit s vyzyvatelem, který měl přezdívku Špelýš. Nepoučitelná se mu ale začala přezdívat pro svoji přezdívku, a tak do ní uhodil blesk, i když bylo jasno bez mraků a slunce zářilo ostošest.

Z Nepoučitelné se stal duch a ze Špelýše šampión republiky ve stojkách. Nepoučitelná byla velmi smutná, a tak celé hodiny probrečela, dokud se nesetmělo. Pak si ale uvědomila, že vsadila los, a tak šla domů, aby se podívala na vyhodnocení Miliardáře. Číslo výhry bylo toto: 666 777 157.

V tu ránu Nepoučitelné klepla málem pepka, protože si byla vědoma, že kdyby nezemřela, stala by se miliardářem a už by nikdy nemusela pracovat. Poněvadž byla Nepoučitelná tak smutná, tak se žalem propadla do pekla, a tak zůstala na věčnost.

A co se stalo se Špelýšem? Ten vzal z mrtvoly Nepoučitelné los, dozvěděl se, že je výherní, vybral se výhru a žil si dokonce života jako král.

Kdo je to ňouma

28. prosince 2015 v 14:32 | Rock-Lee13 |  Psychologie
Kdo je to ňouma. Ňouma je nejapný člověk neboli nekňuba. To znamená člověka, který je hloupý a chová se nevhodně.

Současný význam se však rovná slovu popleta, což znamená člověka se špatným úsudkem neboli moulu. Takový člověk všechno zkazí, na co šáhne, nic se mu nedaří, mluví tehdy, když nemá a když má naopak něco říct, tak mlčí.

Kdo patří mezi mouly z filmových či literárních postav? Podle mě mezi ně patří například Kornelius Oswald Popletal, Stanley S. SquarePants nebo Nešika ze šmoulů či Nešika z T-Rex Express.

Pokud jsme moulové, je možné, abychom měli štěstí? Já říkám, že ano, pokud se budeme snažit. Podle mě neexistuje člověk, který by nenašel ani jedinou oblast, která by mu nešla.

Zima v mém městě

28. prosince 2015 v 14:10 | Rock-Lee13 |  Roční období
Jaká je zima v městě, kde žiji? Je tam tuhá a vytrvalá zima nebo se spíše podobá zimám subtropického pásu? Na to se pokusíme odpovědět.

Protože žiji na Moravě a k tomu ještě na jihu, tak zima tady není zrovna příliš veliká. Co se týče sněhu, tak v zimě zde sněží jenom výjimečně a pokud už ano, tak ne moc. Jednou se však stalo, že zde sněžilo v pozdním jaře, což je nevídané.

Co bychom měli dělit, aby se do města, kde žiji, vrátila pravá zima a bylo zde zase možné stavět sněhuláky, lyžovat či dělat andělíčky. Dle mého názoru by bylo dobré, kdybychom se lépe chovali k matce přírodě, a to tak, že bychom nejezdili tolik autem, ale na místo toho bychom jeli hromadnou dopravou či ještě lépe pěšky, zvýšili poplatky za vypouštění plynu do ovzduší nebo také více recyklovali, protože tím méně odpadu, tím továrny spotřebují méně energie.

Na závěr bych chtěl říct, že to sice bude běh na dlouhou trať, ale pokud se budeme snažit, nic není nemožné.

Farmář jde do světa

28. prosince 2015 v 8:12 | Rock-Lee13
Byl jednou jeden statek, kde žil Tomáš se svojí manželkou jménem Kateřina. Ti měli syna jménem Petr, kterému bylo patnáct let. Byl to silný a inteligentní hoch, který měl hnědé vlasy a modré oči. Tato rodina byla poměrně chudá, ale měli se dobře, jelikož byli zdraví a v době, když žili, nebyla žádná válka.

Protože už byl Petr už téměř dospělí, tak mu Tomáš řekl, že by měl jít do světa na zkušenou, a tak šel. Tomáš mu dal na cestu nůž a dvacet zlatých mincí. Kateřina mu zase napekla na cestu několik buchet, které svázala do rance.

A tak Petr tedy šel. Za nedlouho uviděl město. Jakmile byl u něj, od místních občanů se dozvěděl, že se město jmenuje Železná ves, protože lidé v tomto městě jsou tvrdí a silní a navíc město je vojenského charakteru.

Už byl večer, a tak Petr musel hledat nocleh. Šel tedy najít nějakou hospodu, kde by se mohl vyspat. Tu našel, zaplatil nájem ve výši pěti zlatých a šel na půdu, kde se navečeřel, lehl si na seno a tam usnul.

Druhý den šel hledat mistra, u kterého by chtěl začít jako učeň, aby si vydělal na živobytí. Řekl si, že nejlepší bude, pokud se zapíše o kováře kvůli své síle.

Kovářského mistra za nedlouho našel. Byl to muž nižšího středního věku s hnědými vlasy a vousy, který byl poměrně silný. Jmenoval se Karel. Petr se ho tedy zeptal, jestli by nemohl u něj pracovat jako učeň. Karel řekl, že souhlasí, ale pod podmínkou, že se postará o skupinku banditů ohrožující město. Petr s nabídkou souhlasil.

Protože by bandity sám neporazil, tak si řekl, že najde nějakého pomocníka, který by mu pomohl, a tak šel hledat. Poněvadž silní lidé obvykle bývají v chudší čtvrti, tak šel tam. Nakonec našel jednoho vysokého a silného chlápka s pořádně velkým palcátem, který hlídal dům. Petr šel tedy k němu, aby se ho zeptal, jak se jmenuje. Andrej mu řekl, že jmenuje Andrej a je strážce lichváře. Petr se ho zeptal, jestli by mu nepomohl zlikvidovat. Andrej řekl, že souhlasí, ale chce za to deset zlatých. Petr mu tedy zaplatil a šli se postarat o bandity.

A tak tedy šli. Po nějaké době se začalo stmívat, a tak museli někde přenocovat. Petr naštěstí našel jeskyni, a tak do ní šli. Tam si dali poslední buchty a pak si šli lehnout.

Další den šli na dál na průzkum terénu. Najednou v dálce uviděli člověka. Zjistili, že je to vesničan. Ten řekl, že se jmenuje Jiří a že tři bandité mu ukradli všechen majetek, když šel do města nakoupit si nějaké nářadí.

Petr s Andrejem mu řekli, že mu pomůžou, ale musí jim pomoct. Jiří řekl, že nemá žádnou zbraň. Andrej tedy dal Jirkovi dýku. Poté Jiří řekl, že bandité se nacházejí v malé chatce asi dvě stě metrů od tohoto místa. Všichni tři tedy šli.
Jakmile chatku našli, uslyšeli hluk. Petr si myslel, že se asi hádají o kořist, kdo dostane víc. Andrej řekl, že musíme teď zaútočit, jelikož to nebudou čekat, a tak Petr, Andrej a Jiří zaútočili a porazili je. V chatce byla nemalá kořist. Byla tam truhlice, ve které bylo všechno Jiřího vybavení, devadesát zlatých mincí, pět zlatých nugetů, krátký luk a dvacet šípů, patnáct loučí a deset paklíčů. Andrej řekl, že za pomoc chce padesát zlatých a tři nugety. Já jsem mu vyhověl. Já jsem si vzal to, co zbylo kromě farmářova vybavení a deseti mincí a Jiří si vzal zbytek.

Mise byla úspěšně splněna. Všichni jsme tedy mohli jít do města. Jakmile jsme tam byli, tak jsme se rozešli. Andrej řekl, že už nebude sloužit tomu lakomci a že raději půjde na vojnu. Jiří řekl, že potom, co si koupí nářadí, které ještě neměl. Petr řekl, že půjde ke kováři něco mu oznámit, a tak šel.

Kovář mu řekl, že si vedl dobře, a proto se od teďka stává jeho učněm a ještě mu dal dvacet zlatých mincí za splněný úkol. Pak řekl, že jeho úkolem bude kovat meče a že za každý primitivní meč dostane deset zlatých mincí. Také mu řekl, že může přespávat v jeho domě na půdě na slaměné posteli a využívat truhlici, které je vedle ní. Petr byl rád.
Z Petra se konečně stal kovářský učeň, což znamená, že měl práci a tím pádem se měl dobře do té doby, dokud měl práci.

Léto VS zima

27. prosince 2015 v 10:53 | Rock-Lee13 |  Roční období
Jaké jsou výhody léta a jaké jsou klady zimy? Na to se pokusíme odpovědět.

Nejdříve se řekneme něco o létu. V létě je teplo, a tak se můžeme koupat, a to jak v bazéně, tak i v řece, jezeru či rybníku. Dále můžeme stavět hrady z písku, hrát plážový volejbal, jezdit na lodičkách, opalovat se či jíst zmrzlinu, což v zimě není možné. Další klad léta spočívá ve velkém volnu v podobě letních prázdniny a také možnosti chodit na túry či procházky, anebo možnosti stanovat.

Naproti tomu zima je období Vánoc, které nám dávají možnost udělat radost svým příbuzným. Také jsou zimní prázdniny. V zimě je možné také lyžovat, sáňkovat, bobovat, stavět iglú či sněhuláky, dělat andělíčky, bruslit, hrát koulovanou a provozovat jiné aktivity související se sněhem.

Tak co je lepší? Je lepší léto nebo zima? Na tuto otázku si každý musí odpovědět sám. Pro někoho je lepší léto a jiní upřednostňují zimu. Je ale jisté, že každé roční období je má něco do sebe, a proto bychom žádné neměli nenávidět.

Moje oblíbené zvíře - orel bělohlavý

24. prosince 2015 v 13:55 | Rock_Lee13 |  Zvířata
Orel bělohlavý je dravec, který žije v Severní Americe.

Proč je to moje oblíbené zvíře? Protože orel bělohlavý je velmi majestátní pták, a to dokonce tak, že se stal symbolem Spojených států amerických. Je to také dobrý letec, který je tak rychlý, že při letu dokáže překročit rychlost auto v městském provozu a také je i dobrým lovcem. Dokáže ulovit širokou škálu zvířat. Také je i věrný, jelikož orel bělohlavý se svojí partnerkou zůstává po celý život. Další jeho předností je dlouhověkost. Dokáže se dožít i několika desetiletí.

Orla bělohlavého jako domácího mazlíčka nemám, jelikož nemám licenci a také je chov zakázán v sokolnictví a navíc je i poměrně vzácný, takže by bylo neetické mít ho doma.

Ideální ponožky

24. prosince 2015 v 12:53 | Rock-Lee13 |  Zbožíznalství
Co to jsou ponožky a jaký je jejich účel? Ponožky jsou ve své podstatě součást obuvi, které mají za cíl nohu chránit před špínou a před kameny, které by se možná dostali do obuvi.

Z jakého můžou být materiálu ponožky? Ponožky mohou být z vlny, bavlny, umělých látek, jako je například elastan či polypropylen apod.

Jaký materiál je nejlepší? Myslím, že vhodná je kombinace, kde převažovat by měla bavlna kvůli pohodlí, která by měla být doprovázena umělou hmotou.

Jaké by tedy měly být ideální ponožky? Podle mě by měli splňovat požadavky na materiál uvedené výše, musí být elastické, dobře větrat, musí něco vydržet a také by měli být hezké a od dobré a dlouholeté firmy. Co se týče ceny, tak ta není příliš důležitá, jestliže dlouho vydrží.

Nakonec bych chtěl říct, že koupit si ponožky je hotová věda, a proto bychom si o nich měli nejdříve něco zjistit, než půjdeme do obchodu, abychom si je koupili.

Odpadkové koše

23. prosince 2015 v 11:17 | Rock-Lee13 |  Architektura
Odpadkové koše jsou ve své podstatě novodobým vynálezem, jelikož dříve žádný odpad neexistoval, protože lidé uměli všechno zužitkovat.

Dnes je na světě hromady odpadů, a proto jsou odpadkové koše důležitější než kdykoliv před tím. Bez nich by byl všude nepořádek a životní prostředí by bylo zničené.

Jak by měli vypadat odpadkové koše? Myslím, že by měli být ze dřeva s poklopem, aby tam nešli mouchy. Jejich velikost by měla být střední, aby se do nich toho dost vešlo.

Jaký by měl být počet recyklačních kontejnerů? Podle mě je jejich počet více než dostačující, ale dobré by bylo, kdyby každá domácnost měla tři koše, a to popelnici, koš na biologický odpad a koš na plat, protože plasu se hromadí hodně.

Na závěr bych chtěl říct, že nejsou důležitá jen slova, ale hlavně činy, a proto bychom se měli chovat tak, aby nám naše matička Země co nejdéle vydržela a byla tu i pro další generace.

Povídka plná vtipu

19. prosince 2015 v 15:26 | Rock-Lee13 |  Škola
Byl jednou jeden výrostek jménem Pepíček a ten měl kamaráda, který se jmenoval Prokop a jeho příjmení bylo Buben, kteří chodili na základní školu ve Znojmě.

Jednoho dne bylo pondělí a tak šli do školy. Pepíček šel ven a tam na něj čekal Prokop. Venku ho uviděl soused, a tak se ho zeptal, jestli rád chodí do školy. On řekl, že rád do ní chodí a také rád z ní vychází, ale to mezitím ho moc nebaví. Soused na něj koukal jak péro z gauče.

To ale není podstatné, protože škola volá, a tak Pepíček s Prokopem šli do školy. Najednou Pepíček spadl hlavou do lejna. Pak vstal a Prokop na to: "Ti si měl štěstí, že si na ten exkrement nešlápl." Pepíček si o této větě myslel své.

Cestou šli kolem mateřské školky, kde čekal jeden chlap s pořádně velkým břichem. Tam na něj z okna houkla učitelka: "Čekáte dítě?" A ten chlap ji odpověděl: "Ne, to mám od piva."

Konečně jsou před školou. Přišli ale trochu pozdě, a tak se jich školník zeptal, jestli nemají vyučování. Prokop mu odpověděl: "Na blbosti nemáme čas" Pepíček se mu za něj omluvil a šli do třídy.

Najednou si Pepíček vzpomněl, že nemá domácí úkol. Měl za úkol přinést tolik kamínků, kolik řekl minulý týden sprostý slov. Prokop se ale vyznamenal, protože tento úkol splnil. Ve třídě vysypal svůj baťoh učitelce na stůl. Vypadlo z něj tisíce kamení.

Jakmile zazvonil zvonek, přišla učitelka. Byla to ale suplující učitelka. Poté, co přišla, se zeptala, kdo to udělal. Prokop si přihlásil. Paní učitelka se ho zeptala, jak se jmenuje. On na to řekl: "Já jsem Prokop Buben." Zato mu paní učitelka dala ještě jednu poznámku a k tomu navrch pětku. Prokop na to řekl, že si tu pětku nezaslouží. Učitelka řekla na to, že si to myslí také, ale šestku mu dát nemůže.

První hodina je český jazyk, a tak paní učitelka vyvolala Pepíčka. Zeptala se ho, aby jí řekl dvě zájmena. "Kdo?, Já?" odpověděl Pepíček. "Výborně Pepíčku, dostáváš jedničku." Pochválila učitelka Pepíčka.

V tu ránu zazvonilo, a tak se Prokop vrátil do třídy. Ten mu řekl, že si něco zapomněl ve skříni. Pepíček šel tedy do skříně a uviděl tak kostru a Prokop na to: "To je loňský vítěz ve schovávání". Pepíček z toho málem omdlel.

Pak ale přišla učitelka a jakmile tu spoušť uviděla, dala Prokopovi pětku za vraždu a navíc Pepíčka a Prokopa poslala domů.

Doma se zeptal otec, co dneska dostal za známky. Prokop na to řekl, že dostal dvě koule a drze dodal, že chlap, který nemá koule, není pořádným chlapem. Otec za to Prokopa zlinčoval.

Pepíček naštěstí doma žádný fyzický trest nedostal, protože tam ani nedorazil.

Mládež a moderní technologie

13. prosince 2015 v 18:08 | Rock-Lee13
Mladí lidé a moderní technologie jsou dvě věci, které spolu souvisí. Většina adolescentů má ráda počítače, mobily, televizi, tablety, MP3 a další z moderních technologií.

Je to ale dobře? Nebylo by lepší, kdyby mládež omezila svůj zájem o techniku? Vždyť přehnaná doba u počítače ničí páteř, kazí oči a obecně zkracuje život. Z tohoto hlediska není dobrý, když jsou puberťáci příliš dlouho na počítači. Moderní technologie ale také má i své světlé stránky, jako je fakt, že mobily nám umožňují komunikaci na dlouhé vzdálenosti, MP3 poslech hudby či počítač rovnou mnoho funkcí najednou, jako je například psaní slohů či domácích úkolů apod.

Co by se stalo, kdyby moderní technologie nebyla? Podle mě by to způsobila návrat do středověku a obecně zhoršení komunikace, zábavy, ale i práce.

Jaké je tedy řešení. Podle mě pomohlo, kdyby rodiče omezili hraní na počítači či sledování televize.