Červen 2015

Jak se naučit spolehlivosti

14. června 2015 v 17:43 | Rock-Lee13
Spolehlivost sice není schopnost, ale jedná se o velmi důležitou mimo-schopnostní vlastnost, která je klíčem k udržení si zaměstnání i jedním ze znaků důvěryhodných lidí. Jde se vůbec naučit této cenné vlastnosti? Na to se pokusíme odpovědět v této slohové práci.

Abychom byli považování za schopného člověka, měli bychom zvládat tyto oblasti:

Úspěšné vstávání
Úspěšně vstát znamená, že vstaneme hned po zazvonění budíku nebo jen pár minut po jeho zazvonění. Čím vstáváme dříve, tím je tato činnost těžší. Jak bychom se ale měli této činnosti naučit, pokud ji neovládáme? Dle mého názoru je nejdůležitější si pořídit nový budík s jednou z těchto funkcí.
1. budík s vojenským drilem
2. budík, který automaticky po zazvonění za určitý krátký časový interval zase zazvoní
3. mobilní budík (zdroj: nápad mého otci a mojí sestry)

Plnění slibů
Spolehlivý člověk by měl plnit svoje sliby. Člověk, který se spolehlivosti teprve učí, by slibů neměl dávat moc a měli by být splnitelné. Až se ukáže, že se jeho slova rovnají jeho činů, může slibů dávat více.

Zvládání časových termínů
Jestliže termíny často zapomínáme, pomůže nám deníček, který může být ve formě sešitu či mobilu nebo tabletu. Důležité je se do něj koukat každý den - stačí jednou nejlépe večer
.
Neodkládání úkolů
Jestliže chceme být považování za spolehlivého, tak bychom neměli úkoly odkládat, protože by se nám pak nahromadili a nezvládli bychom je, čímž bychom nesplnili své sliby. Není ale též dobré všechno udělat naráz, ale odložit na zítřek bychom měli pouze ty resty, které nemůžeme udělat dnes.

Včasné odpovídání na telefon a e-mail
Nebrání telefonu nebo neodpovídání na e-mail je další projevem nespolehlivosti, a proto bychom se tohoto zlozvyku měli vyvarovat. Když jsme v práci, tak bychom pracovní telefon měli mít pořád zapnutý a na elektronickou poštu bychom měli odpovídat do dvou dnů.

Přiznání chyby
Když něco uděláme špatně, měli bychom chybu přiznat a ne ji zamést pod koberec. I když je malá šance, že by se na chybu přišlo, z morálního hlediska je naší povinností je přiznat.

Ideální čtečka elektronických knih

14. června 2015 v 17:42 | Rock-Lee13 |  Zbožíznalství
Elektronické čtečky knih jsou velmi užitečným vynálezem. Díky nim už nemusíme mít hromady knih, abychom se dozvěděli hodně informací, ale stačí pouze vlastnit tuto moderní technologii. Jakou bychom ale měli koupit elektronickou čtečku? Na to se pokusíme odpovědět v tomto článku.

Jakou by měla mít velikost? Velikost by měla být taková, aby písmo na ní šlo dobře přečíst a zároveň se nám vešla do naší tašky. Domnívám se, že větší elektronickou čtečku by si měli koupit starší lidé nebo lidé s vadou zraku a menší lidé, kteří jsou mladí či jsou ve středním věku.

Jaké by měla mít funkce? Jestliže nejsme nároční a naším koníčkem je více méně četba, tak klidně můžeme "sáhnout" po obyčejném modelu. Jestliže jsme ale informační "fanatici", tak zainventovat do dražší elektronické čtečky se nám rozhodně vyplatí. Mezi funkce, které by měla obsahovat elektronické čtečka pro náročné, patří bezesporu internet, mapy, fotografie, tabulky apod.

Je vhodné připlatit si navíc za elektronickou čtečku s monitorem, který je šetrný pro oči? Rozhodně ano, poněvadž zdraví je vždycky na prvním místě, jelikož je pro nás velmi důležité a bez něj by nebyl možný ani plnohodnotný život.

Jaký by měla mít pohon? Ideální je solární napájení, protože elektronická čtečka knih s tímto napájením je velmi ekologická a zároveň i ekologická, což oceníme zvláště tehdy, jestliže jsme ekologičtí nadšenci.

Jak by měla být drahá? Za předpokladu, že se o četbu příliš nezajímáme a čteme jen občas, tak se nevyplatí pořizovat drahou elektronickou čtečku knih. Jestliže jsme "knihomolové", tak si klidně můžeme sáhnout hlouběji do kapsy.

Na závěr bych chtěl říct, že pokud se chcete dozvědět více informací o elektronických čtečkách, tak se zeptejte odborníka na tuto problematiku.

Klady a zápory tří nejdůležitějších jazyků v kostce

14. června 2015 v 17:40 | Rock-Lee13 |  Škola
Angličtina, němčina a španělština jsou jazyky, které jsou pro Čecha velmi důležité. Proč? Protože angličtina a španělština jsou dva nejrozšířenější jazyky na světě a německy se mluví v řadách českých firem, mezi které patří například Egston. Tento sloh je určen pro ty, kteří se chtějí jeden nebo více jazyků z těchto řečí učit, protože si v něm řekneme, jaké mají tyto tři jazyky klady, ale i stinné stránky.

Angličtina
Jaké má klady angličtina? Do kladů tohoto jazyka bezesporu řadíme fakt, že to je nejrozšířenější jazyk na světě a relativní jednoduchost v porovnání s ostatními jazyky. Co se týče slovní zásoby, tak slovíčka v ní nejsou těžká na naučení. Dále tento jazyk využijí ti, co rádi hrají počítačové hry, jelikož drtivá většina her na počítači jsou v angličtině.

Co řadíme do záporů tohoto jazyka? Tento jazyk je sice poměrně jednoduchý na naučení, ale dle mého názoru angličtina ze všech tří těchto jazyků nejtěžší. Další "zádrhel" tohoto germánského jazyka spočívá v časech, jelikož jich je hodně, a tudíž se i zkušený uživatel tohoto jazyka nemusí v nich stoprocentně orientovat.

Němčina
Jaké kladné stránky má další germánský jazyk jménem němčina? Němčina má mnoho kladů, do kterých kupříkladu řadíme vysokou jednoduchost, využitelnost (hlavně pro Čecha) a lepší pracovní uplatnění. Také při učení výslovnosti u tohoto jazyka se nevyskytují žádné problémy.

Co se týče "neduhů", které tento jazyk má, tak jich není tolik. Největší je ten, že každé německé slovíčko (pokud jde o podstatné jméno), se musí učit třikrát (člen, množné číslo a samotné slovo). Dále je tento jazyk naprosto zbytečný pro ty, kteří chtějí cestovat daleko za české hranice (například v Americe je naprosto zbytečný).

Španělština
Jaké kladné stránky zahrnuje španělština? Do kladných stránek tohoto jazyka v každém případě patří jeho vysoká rozšířenost, vysoká jednoduchost (ale nižší než u němčiny) a žádné problémy u výslovnosti. Též se uživatelé španělština dokážou domluvit s Itali, takže ten, kdo se chce naučit tento jazyk, zabije hned dvě mouchy jednou ranou.

Tento jazyk nemá moc záporů. Mezi zápory, které tento jazyk, patří například drnčivé r, které může mnoha národnostem a i některých Čechům, kteří ráčkují. Španělština má ovšem i jiné stinné stránky, ale ty jsem zde nenapsal, neboť o španělštině toho moc nevím.

Škola budoucnosti

14. června 2015 v 17:39 | Rock-Lee13 |  Škola
Škola je centrem vzdělanosti stejně jako například knihovna či muzeum. Dříve byla příliš náročná a neoblíbená (ve středověku). Dnes je poměrně jednoduchá a lidé ji mají více rádi než dříve (alespoň podle mého názoru). Jak bude vypadat v budoucnu? Na tuhle otázku se pokusíme odpovědět.

Za 10 let
Za 10 let náš moc velké změny čekat nebudou. Myslím si, že školy budou modernější a větší. Nebudou mít vrátného, ale vstup do školy bude čistě elektronický (na kartu). Bohatší školy budou mít elektronické zámky na skříňky. Co se týče třídy, tak se vlivem politiků sníží maximální počet žáků ve třídě na 24 žáků, protože podle nich to bude ideální počet. Učebnice sice budou existovat, ale některé školy budou místo nich používat elektronické papíry, které způsobí, že po dopsání písemné práce či testu program v nich je hned opraví. Známky budou dostávat školáci ne do žákovské knížky, ale na učitelský server. Ve školách také budou recyklační koše a kamery místo dozoru pedagogů. Co se týče kvalifikace kantorů, tak budou donuceni kromě perfektního zvládnutí svého oboru také umět základy všech předmětů, které se na škole učí, aby byli schopni při případném suplování. Na místo tabulí budou na všech školách k dispozici interaktivní tabule a namísto nudného zvonění bude na budoucích školách "kralovat" zvonění ve formě různých melodií.

Toto jsou nejdůležitější změny, které dle mého názoru na škole budoucnosti budou "panovat".

Za 100 let
Za deset dekád budou mít žáci na výběr mezi domácím studiem a tím klasickým (ve školních lavicích).

Nejdříve se budeme bavit o klasickém studiu na školách. Asi půlka školáků bude chodit normálně do školy a změny budou v podobném duchu jako před devadesáti lety. Ovšem kromě nich místo lidských učitelů budou učit androidi a kyborgové, kteří budou velmi inteligentní. Dále školy budou vypadat jako menší paneláky s důvodu populační exploze a ty nejprestižnější budou i v okolí Zeměkoule. Počet žáků ve třídě se ale sníží na 20 žáků kvůli tlaku politiků a budou tam mít větší prostor. K dispozici budou na školách všelijaké kurzy, a to i na základních, mezi které bude patřit například filozofie, sportovní hry, psychologie, výtvarná výchova, ekonomika a rodinné finance apod.

Tak toto jsou nejvíce důležité změny, které se podle mých dohadů a domněnek za 100 stanou. Některé jsou sice možná až trochu přehnané, ale kdo ví, možná budou budoucnost vypadat ještě podivněji.

Prevence před syndromem vyhoření

14. června 2015 v 17:38 | Rock-Lee13 |  Nemoci
Syndrom vyhoření je problémem čím dál tím více lidí. Už ani zdaleka není doménou pouze workoholiků a vytížených manažerů, ale i obyčejných lidí. Ohrožení jsou zejména učitelé, vedoucí, horníci, právníci, doktoři, asistentky, inženýři a další lidé. V tomto slohu si řekneme, jak proti této "zhoubě" bojovat a jak nad ní vyhrát.

Pokud jsme ve stresu nebo už nás zasáhl syndrom vyhoření, je dobré použít tyto metody, mezi které patří odpočinek, roztřídění úkolů, sport, zdravá strava, dovolená a odborná pomoc.
Odpočinek
Jestliže jsme těsně před zhroucením, je dobré si odpočinout. Odpočinek by neměl vypadat tak, že si lehneme na gauč a svoji pozornost soustředíme na televizní obrazovku. Místo "čučení" na televizi bychom se měli věnovat svému koníčku, lehnout si do postele nebo "naložit se" do vany.
Roztřídění úkolů
Pokud máme tolik úkolů, že nám jde z toho hlava kolem, je dobré si úkoly roztřídit na ty, které musíme udělat co nejdříve a na ty, které tolik nespěchají. Dále je také vhodné nejdříve udělat ty nejtěžší a ty, do kterých se nám moc nechce.
Sport
Další dobrá metoda, jak se zbavit stresu, je zasportovat si. Měli bychom se však vyvarovat agresivním sportům a sportům, které našemu tělu nic nedávají (např. let na rogalu). Všeho moc škodí, a to platí i o sportu. Sportovat bychom měli často, ALE V MENŠÍCH DÁVKÁCH. Z toho plyne, že provozovat sport pět hodin v kuse nemá smysl.
Zdravá strava
Důležité je jíst zdravě. Musíme tedy jíst pestrou stravu, která zahrnuje čerstvé ryby, ovoce, zeleninu a jiné zdravé složky a vyvarovat se alkoholu, cigaretám a jiným drogám poškozující naše fyzické a duševní zdraví.
Dovolená
Není dobré pořád pracovat. Když jsme hodně unavení, je na místě vzít si dovolenou. Dovolenou bychom měli prožít aktivně A HLAVNĚ NESMÍME PŘI NÍ PRACOVAT. Ke všem pracovním záležitostem se vrátíme až po dovolené.
Odborná pomoc
Za předpokladu, že nic pro navrácení pohody nepomohlo, je vhodné svěřit své problémy do rukou psychologa či psychiatra. Vyhledání odborné pomoci není žádná ostuda, ale velmi moudré řešení, které ve většině případů zabrání nejhoršímu.
Na závěr bych chtěl říct, že existuje i více způsobů, jak se dostat do pohody. Já jsem napsal pouze ty nejdůležitější.

Ideální posilovna

14. června 2015 v 17:36 | Rock-Lee13 |  Architektura
Jaká by měla být velikost ideální posilovny? Ideální posilovna by měla mít takovou velikost, aby se v ní posilující cítili pohodlně a přitom nevázala příliš mnoho finanční nákladů.

Jaký by měla mít ideální posilovna vzhled? Ideální posilovna měla vypadat tak, aby se líbila těm lidem, kteří ji budou používat. Myslím si, že ideální barvy jsou takové, které nejsou nijak extravagantní a výrazné, ale naopak navodí příjemnou atmosféru. Co se týče podlaha, tak na ní by měl být koberec, který je snadno udržovatelný s pěknou barvou.

Jakou by měla mít výbavu? Výbava posilovny by měla být zaměřena na celou figuru (tedy ne jenom na trup, ruce či nohy). Je tedy naprosto nepřijatelné, aby byli v posilovně jenom činky, protože ty posilují jenom ruce. Co by v posilovně mělo být konkrétně? Jak už jsem říkal, měli by v ní být činky, dále pak péra, kruhy a běžící pás. Proč zrovna běžící pás? Jelikož běžící pás využijeme tehdy, když prší nebo je venku ošklivě (např. mrholení, mlha či naopak příliš vysoká teplota a jasno).

Na závěr bych chtěl říct, že posilovna není nezbytně nutný výdaj, takže běžné domácnosti ji mít nemusí, pokud někdo nemá mnoho finančních prostředků, tak mu doporučuji udělat si posilovnu v rohu obývacího pokoje či předsíně.

Boj proti demenci

14. června 2015 v 17:35 | Rock-Lee13 |  Nemoci
Demence je mentální porucha, ze které se nelze vyléčit. Jedna se o jeden z globálních problémů, který se neustále zhoršuje. S tímto problém mají problémy hlavně staří lidé (lidé nad šedesát pět let), ale nevyhýbá se ani mladším.

Jak se tato nemoc projevuje? Mezi příznaky této nemoci patří například poruchy chování, bloudění, zapomnětlivost, halucinace, poruchy spánku apod.

Koho tato nemoc nejvíce ohrožuje? Ohroženi jsou lidé žijící neustále ve stresu a lidi, kteří aktivně nezatěžují svůj mozek. Do první skupiny patří hlavně manažeři, ředitelé, sekretářky, učitelé, horníci, novináři, právníci, písaři apod. Do druhé skupiny patří celá řada lidí, kteří jsou nezaměstnaní nebo provozují lehké manuální práce. Kromě těchto dvou skupin demence ohrožuje staré lidi, jak už jsem říkal na začátku.

Jak se proti demenci chránit? Já se domnívám, že bychom měli jednat hned, pokud se objeví jenom náznak demence. Co bychom ale měli dělat? Měli bychom jíst zdravě, sportovat, nevystavovat se stresu, neustále se vzdělávat, prostě dělat takové činnosti, které podporují zdraví, a to nejen duševní, ale i fyzické.

Na závěr bych chtěl říct, že ať už demencí trpíte či ne, nejdůležitější je prevence, duševní hygiena a sport.

Já učitelem - moje kritéria při hodnocení žáků

14. června 2015 v 17:34 | Rock-Lee13 |  Škola
Povolání učitel je velmi zodpovědné povolání. Každý, kdo ho vykonává, musí vědět, jak by měl hodnotit žáky, a proto píšu tento sloh, ve kterém si řekneme, jak bych hodnotil žáky, kdybych byl učitelem.
Za předpokladu, že bych byl učitelem, tak bych dával průměru jen padesátiprocentní váhu. Zbytek by tvořilo chování, snaha, aktivita, přístup, nošení domácích úkolů a absence.
Hodnota všech kritérií by vypadala takhle:
- průměr = 50 %
- chování = 15 %
- snaha = 7,5 %
- aktivita = 7,5 %
- přístup = 5 %
- nošení domácích úkolů = 5 %
- absence = 10 %
Z těchto výčtů hodnot plyne, že nejvíce bych kladl důraz, kdybych byl učitelem, na průměr a chování. Tak bych se hodně díval na absenci, aktivitu a snahu. Nejméně bych bral v potaz přístup a nošení domácích úkolů, protože důležitější je látku ovládat než pečlivost při vypracovávání a odevzdání úkolů.
Co se týče absence, tak za každých 10 % absence bych průměr danému žákovi zhoršil o půl stupně. Z toho plyne, že žák, který chybí stoprocentně, má pětku jistou.

Co se týče úkolů, tak za nesplněný domácí úkol bych dal mínus nebo pětku s váhou jedna.

Co se týče chování a aktivity, tak za vyrušování a neaktivitu bych dával také malé pětky.

Samozřejmě bych nemotivoval jenom negativně, ale i pozitivně. Za aktivitu, dobře vypracovaný domácí úkol, či nízkou absenci bych dával zase dobré známky. Dával bych též známky za přítomnost. Školákovi, který ani jednou nechyběl, bych dal jedničku, těm, kteří mají normální absenci, bych nedal nic a záškolákům a absentérům bych dával špatné známky.

Filipiky proti absurdním poplatkům

14. června 2015 v 17:32 | Rock-Lee13 |  Ekonomika
Před tím, než se začneme bavit o absurdních poplatcích, si řekneme, co to bankovní poplatek je a jeho účel. Bankovní poplatek je aktivum banky, tedy zdroj jejich příjmů. Je to částka, která se platí za většinu bankovních služeb. Účel je samozřejmě výdělek. Bez nich by banka měla daleko nižší příjmy a dále plní funkci vyrovnávací. Mám tím na mysli, že úvěry s nízkými úroky mají vyšší poplatky (většinou).

Co mě vlastně na absurdních poplatcích štve? Štve mě na nich to, že jsou postavené na hlavu a "slouží také k provokaci klientů a jejich vyklizení."

Jak vlastně absurdní poplatky dělíme? Neexistuje žádná definice, která by říkala, který poplatek je absurdní a který ne. Můj názor je však takový, že do absurdních poplatků patří například poplatek za vedení běžného účtu, poplatek za nadměrný příliš veliký vklad, poplatek za neoprávněnou (neúspěšnou) reklamaci, poplatek za internetové bankovnictví, poplatek za výpis z účtu zaslaný elektronickou poštou apod.

Mají nějaký účel. Absurdní poplatky nejen, že ožebračují klienty, ale také vzbuzují jejich nelibost vůči bankám, které absurdní poplatky mají. Podle mě by dobrá banka neměla mít žádný absurdní poplatek.

Který bankovní poplatek je nejabsurdnější z nejabsurdnějších? Já si myslím, že na tuto otázku si každý musí odpovědět sám, ale dle mého názoru je nejvíce absurdní poplatek za příliš veliký vklad, poněvadž tento poplatek nám vlastně jakoby "říká", že bychom do banky měli dávat co nejméně peněz.

Na závěr bych chtěl říct, že ať chceme nebo ne, tak absurdní poplatky jsou a budou, pokud vláda nedostane rozum a absurdní poplatky nezakáže nebo alespoň neudělá seznam zakázaných poplatků.

Můj názor na starověký Řím

14. června 2015 v 17:31 | Rock-Lee13 |  Historie
Proč jsem si vybral toto téma? Protože starověký Řím má velmi rozsáhlou historii a dobře se o něm píše. Také to je má oblíbená epocha z dějin Evropy, a to z mnoha důvodů, mezi které patří hlavně fakt, že Římané byli skvělí architekti, válečníci i ekonomové, ale také "vymysleli" gladiátorské zápasy.

Nejdříve se zmíním o tom, co se mi na Římanech líbí. Nejvíc se mi na nich líbí jejich ctižádostivost, která zapříčinila jejich rozmach. Též je obdivuji pro jejich vynikající architekturu, propracovaný vojenský systém, kulturu, ekonomiku a pro jiné hodnoty. Jako jeden z mála států dokázal zajistit základní potraviny (a hry) i pro nejchudší obyvatele impéria. Mají též i o zábavu postaráno, jelikož občané Říma se ve volných chvílích mohli zabavit sledováním gladiátorských zápasů, divadla, koupáním v lázních či čtení "římské" prózy a poezie, kterou "šlohli" Řekům.

Co se mi na nich nelíbí? Nelíbí se mi na nich jejich korupce, která někdy vedla k nastolení diktatury. Též je neobdivuji, protože to byli "plagiátoři" jiných národů. Od Řeků přejali literaturu a od Etrusků gladiátorské zápasy apod. Co se mi na nich opravdu nelíbí, je otroctví, poněvadž je nehumánní až bestiální a špatné vztahy k dětem, které měli dokonce ještě nižší práva než otroci.

Můj celkový názor na starověký Řím, je tedy takový, že i když se jedná o kruté plagiátory, pořád to byli jedni z nejlepší válečníků, stavitelů a ekonomů, takže sumo sumárum to byl docela dobrý národ s chybami, avšak i klady.