Jak se těším na letošní zimu

8. listopadu 2017 v 17:02 | Rock-Lee13 |  Roční období
Aktuálně je podzim, a to konkrétně měsíc listopad, období padání listí a zvyšující se zimy.

Roční období zima vystřídá podzim už za necelé dva měsíce, což znamená, že nejchladnější doba roku už za nedlouho nastoupí.

Na co se těším a jaké jsou naopak moje obavy z tohoto ročního období? Rozhodně se těším na Vánoce a zimní prázdniny, přes které se spolu rodina sejde. Rovněž se nemůžu dočkat, až nastane Silvestr, poslední den v roce, poněvadž přes něj je bujará oslava. Naopak se netěším na fakt, že přes zimu není teplo, na náledí na chodnících a také se mi jistě nebude líbit, že nebude možné přes zimu chodit na procházky a výlety, jelikož na čtvrté roční období v roce je zima jako v morně.

Celkově by se dalo říct, že je to tak půl na půl. Těším se hlavně na zimní prázdniny a na Vánoce a netěším se na mráz.
 

Zootropolis - recenze

1. listopadu 2017 v 18:35 | Rock-Lee13 |  Filmy
Tento film je o zaječici jménem Judy Hopkavá, která si dala za cíl stát se policistkou, a proto šla na policejní akademii. Tam se jí nejdříve nedařilo, ale po urputné snaze se stala nejlepší absolventkou školy, a proto se vydala do města Zootropolis, kde šla realizovat svůj sen.

Pokud jde o výkon jednotlivých postav filmu, tak ty byli na vysoké úrovni. Nejvíce se mi líbilo chování postav pod jménem Nick Wilde (lišák), Judy Hopkavá (zaječice) a Blesk (lenochod). Pokud jde o postavy se špatným výkonem, tak u tohoto filmu mě žádná nenapadá.

Co se týče grafické stránky filmu, tak jeho grafika byla na vynikající úrovni a prostředí celého filmu bylo okouzlující a detailně zpracované. Dále hudba Zootropolis byla příjemná a dobře dotvářela atmosféru filmu.

Film Zootropilis tedy doporučuji všem lidem, kteří mají rádi mix dramatu, akčnosti a komedie, protože tento film mísí všechny tyto tři žánry v jeden úžasný celek.

Můj oblíbený učitel tělocviku

26. října 2017 v 18:15 | Rock-Lee13 |  Škola
Během mého života mě už učilo několik učitelů tělocviku. Mým oblíbeným tělocvikářem je ale pan učitel Dančo.

Co obdivuji na tomto pedagogovi? Aladar Dančo je mírný a pohodový učitel a hlavně je spravedlivý. Lenochům dává pětky (nenosičům tělocvičného úboru), což je správné a snaživce odměňuje jedničkami.

Dále se mi na tomto kantorovi líbí, že není cholerikem, nýbrž se jedná o kombinaci sangvinika a flegmatika a rovněž mě zaujal fakt, že kantor Dančo sloužil u policie jako podpraporčík.

Jeho dalším plusem je také skutečnost, že má vysokou pedagogickou školu, což z něj činí korunovaného učitele tělesné výchovy.

Pokud jde o jeho nedostatky, tak ty žádné nevidím na rozdíl od mých předešlých učitelů, kteří mě učili tento předmět.

Pan učitel Dančo je tedy podle mě velmi kvalitní učitel tělocviku a je to zároveň i člověk s dobrým charakterem.
 


Podzim v současné době

23. října 2017 v 15:56 | Rock-Lee13 |  Roční období
Podzim je roční období, které je v roce třetí v řadě a začíná 23. září. Je to doba hojnosti, protože právě na podzim se sklízí většina úrody.

Čím se dále vyznačuje podzim? Na podzim se sbírají kaštany a žaludy pro zvířata, pouští se přes něj draky a také je to období sbírání listí a stupňující se zimy.

Jak ale vypadá podzim v současné době? Vlivem klimatických změn už teplota a počasí v průběhu podzimu není stejná jako dříve. Dříve bylo například na začátku podzimu babí léto, ale aktuálně jsou teploty přes něj moc nízké, nebo naopak se teploty podobají teplotám začátku léta nebo prostředku jara.

Má nějaké plusy podzim posledních let? Podle mě ne. Jediný klad je snad jen ten, že pokud je zrovna období vyšších teplot, tak se nemusí tak teple oblékat. Jedná se ale o dvousečný meč, poněvadž teplo na podzim způsobuje nemoci, jako jsou například angína či horečka.

Můj celkový názor na současný podzim je velmi negativní a myslím se, že pokud se nezačneme chovat k matce přírodě lépe, tak se klima přes něj (i přes jiné roční období) bude zhoršovat.

Hrozba

20. května 2017 v 11:33 | Rock-Lee13
Byla jednou jedna rodina, která nebyla bohatá, ani chudá nacházející se v předměstí jednoho významného středověkého města. V této rodině žili čtyři lidé, a to matka, otec a dva synové jménem Lakio a Robenio. Lakiovi bylo jedenáct let a byl to silný kluk, který měl velkou odvahu a uměl se dobře prát, zatímco Robenio byl mírný, ale méně fyzicky zdatný.

Jednoho dne rodiče řekli svým dvěma synům, aby šli do vojenské školy, aby se z nich poté stali opravdoví chlapi. Lakio byl nadšen, ale Robenio měl obavy.

Lakio s Robeniem tedy nastoupili do vojenské školy. Lakio si zvolil přípravu na bojovníka s mečem a Robenio si zvolil obor léčitele.

Pokud jde o jejich studium, tak Lakiovi to šlo jako po másle, ale Robenio byl sotva průměrný, a tak se rozhodl, že školu opustí a půjde na akademii pro čaroděje. Tam Robenio po dvou měsících dohnal, co měl a na konci roku už uměl kouzlit jako čaroděj začátečník a k tomu uměl základy léčení. Pokud jde o Lakia, tak ten po jednom roce už měl šermovat jako šermíř mírně pokročilý, čímž si zasloužil hodnost rekruta.

Lakiův mini-příběh - začátek

Absolventi prvního ročníku na vojenské akademii dostali za úkol vypořádat s hrozbami města, mezi které patřili například farmáři, kteří neplatili daně na jihu, farma napadená gobliny na severu, banditi sužující farmáře na západě a dva žoldáci ohrožující farmáře na východě.

Jelikož byl Lakio podvelitel družiny nováčků, tak přemluvil velitele Rokia, aby zneškodnili žoldáky na východě, protože mu to přišla jako největší hrozba a jejich družina je nejtalentovanější. Rokio souhlasil.

Robeniův mini-příběh - začátek

Robenio dostal za úkol od svého mistra zajistit podporu dvou vyslancům z tábora žoldáků na východě, pokud by došlo k nějaké potyčce.

Učeň na čaroděje tedy šel rychlou chůzí společně s tajemným ochráncem, kterého vyslal mistr čaroděj, aby měl ochranu před divokou zvěří.

Průběh diplomacie

Když konečně Robenio s tajemným ochráncem došel naproti dvěma žoldákům, tajemný ochránce ucítil pach nepřátel. Ten tedy řekl, že se schová do křoví a zaútočí tehdy, pokud diplomacie skončí neúspěchem.

Robenio společně se dvěma žoldáky se setkal s družinou vedenou Rokiem. Poté jeden žoldák řekl, že ho jeho vůdce Pavlius pověřil varováním města před dost nebezpečnou hrozbou. Rokio mu ale nevěřil a řekl, že si chtějí jenom zachránit zadek, protože proti němu stojí přesila a dal příkaz k útoku.

Nečekaný zvrat

Najednou vyběhl s křoví tajemný ochránce. Ten měl na zádech dva meče a jeho oči byli kočičí. Jakmile vyběhl, jeden ze svých mečů vytáhl a pobil celou nepřátelskou družinu, až na Lakia, který byl z družiny nejmladší. Ztráty byly bohužel i na straně, kde byl Robenio, a to v podobě jednoho mrtvého žoldáka a jednoho těžce raněného.

Lakio vzal nohy na ramena a utekl s nejvyšší pravděpodobností sdělit tuto pohromu vůdci města. Toho už ale nestihl nikdo dohnat, protože Robenio měl co dělat, aby poskytl těžce raněnému žoldákovi první pomoc a pokud jde jejich zachránce, tak také utrpěl nějaké zranění, takže už neměl sílu Lakia dohnat.

Těžce raněný žoldák řekl Robeniovi, že on je jediný, kdo může zprávu doručit a zachránit tak svět, protože je čaroděj a nikdo ho nebude podezřívat díky svému věku. Po těchto slovech skonal.

Robenio tedy poskytl první pomoc tomu, kdo je zachránil. Potom, co to udělal, tak se tajemný muž řekl, že jeho jméno je tajné, ale Robeniovi slíbil, že mu s tímto úkolem pomůže.

Doslov

Tak začal příběh Robenia a jeho cíli zachránit svět před zkázou, kterou může zažehnat jenom tak, že úspěšně doručí dopis vůdci města. Na jeho cestě ho budou čekat různé nástrahy a zkoušky, ale naději bude hledat u tajemného ochránce a možná i u vesnice žoldáků, které vede Pavlius.

Marečku, podejte mi pero - recenze

16. května 2017 v 16:00 | Rock-Lee13 |  Filmy
Jiří Kroupa dostal šanci povýšit ve své práci, ale pod podmínkou vystudování střední průmyslové školy. Tomu se z počátku bráni, ale pak na ní nastoupí. Posléze se ukáže, že studium není jeho šálek kávy, a tak jeho prospěch je na pomezí horšího čtyřkaře a pětkaře. Dokáže mistr továrny na zemědělské stroje Jiří Kroupa v této škole obstát a dokázat, že starší lidé ještě nepatří do starého železa?

Na tomto starším filmu se mi nejvíce líbili výkony postav jménem Hrbolek, Hujer a Plha.

Na Hrbolkovi jsem obdivoval, jak hrál senilitu a jeho typickou hlášku: "Marečku, podejte mi pero." podle které se jmenuje samotný film. Na Hujerovi se mi líbilo jeho neustálé otravování profesorů, zmatenost a chování mazánka. Plha mě pro změnu zaujal svojí nepozornosti, která působila často komicky a jeho hláška, kterou řekl v první den ve škole.

Za zmínku stojí i uvedení několika dobrých hlášek, které se ve filmu objevily. Patří mezi ně například:

- Čeština, ty neumíš česky? Ale matematiku mám za jedna.
- Marečku, podejte mi pero. Já jsem Tuček, pane profesore. Ano, Hliník je stále nepřítomen. Hliník se odstěhoval do Humpolce.
- I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále.
- V poslední době, jak vidím. To jsem si ani nevšiml. Prověrka 5, ústně 5, 4-. Zase 5. To budou nejspíš moje známky, pane profesore.
- Já jsem Zelenková, Hujerova sestra. Tak jste slyšela. Já jsem Hujerová. Ne, manželka jsem já. Já jsem švagrová. Já jsem bratranec. Hujerová, manželka. Ale manželka je… Já jsem z prvního manželství. Aha tak. Prosím vás, aby se dostali na všechny. Kam až sahají Hujerovi (většina lidí v místnosti se příhlásila).
- Soudruhu profesore, za minutu bude zvonit. No a co. Že už začne hodina. Ano. Ano, už je čas. Musíme jít. Poslyšte, Hujere, já rozhodně nemůžu říct, že by vám chyběla snaživost, ale promiňte mi ten výraz, že to hraničí skoro až s drzostí. Že by mi šly napřed? Ráno jsem si je řídil podle rozhlasu.
- Ovšem dějepis, trojka, to je ostuda. Podívej se, co já mám z dějepisu. Vy dějepis nemáte, tati. Ne, ale páč to je škoda, protože to bych já zasvítil, panečku. Upálení Jana Husa, 1415.
- Ježíš Maria, ty máš z chování velmi dobrou. Není to dvojka? Ty máš chování také velmi dobré. Tak to bude jednička. To je v pořádku.

Co se týče grafiky tohoto filmu, tak na svoji dobu má dobrou grafiku. Hudba díla také není špatná.

Jediným nedostatek tohoto filmu je pouze jeho stáří. Jinak nemá žádný zápor.

Film Marečku, podejte mi pero, je jeden z nejlepších starších generací. Je humorný, má plno nesmrtelných hlášek, dobré herce i kladné recenze od diváků.

Můj vztah k praxi na Dvořákově

8. května 2017 v 13:25 | Rock-Lee13 |  Škola
Na škole Dvořákova se učím na prodavače. Na tomto učilišti jsem sice jenom necelý rok, ale už jsem si k praktické výuce vybudoval nějaký ten vztah.

Co jsem se vlastně všechno naučil? Díky paní učitelce odborného výcviku a pomoci a dobrým radám ostatních učňů jsem se naučil například dobře podávat zboží zákazníkům, markovat na pokladně, doplňovat zboží, mýt nádobí, připravovat párky v rohlíku, mazat pečivo, provádět inventuru pokladny a další věci. Během tří čtvrtin školního roku jsem se toho naučil tolik, že bych podle mého názoru zvládl brigádu v jakýchkoliv potravinách ve Znojmě.

To jsem trochu odbočil. Co si mi ale na práci prodavače ve školní prodejně líbí? Mezi přednosti této práce patří nepříliš vysoká náročnost, dobrý kolektiv, hodná nadřízená, relativní čistota práce a slušné mzdové ohodnocení oproti učňům jiných oborů.

Jediný nedostatek mé praxe vidím jenom v nízké přítomnosti prváků a rovněž jsou zde trochu problémy s novou pokladnou.
Práce ve školní prodejně mi tedy toho hodně přináší a jsem rád, že mám možnost v ní pracovat.

Majáles ve Znojmě 2017

4. května 2017 v 16:57 | Rock-Lee13 |  Škola
4. května 2017 se v mém rodném městě uskutečnil Majáles neboli slavnost studentů středních škol.

Průvod začínal od lázní a končil na Horním náměstí. Pokud jde o denní dobu, kdy Majáles začal, tak v 11:40 studenti naší školy vyšli ze školy a v 12:00 byl sraz u lázní, kde zároveň v tuto dobu začal.

Pokud jde o program této akce školy, tak v místě jeho konání vystoupil rapper a pokud měl někdo hlad či žízeň, tak se mohl občerstvit u stánků s občerstvením.

Co se týče naší školy, tak naším králem byl Zdeněk a jeho královnou byla Sabina. Bohužel ani jeden z nich nevyhrál, ba se neumístili na jednom z prvních třech míst. Majálesu se zúčastnily všechny střední školy kromě Horní české.

Nakonec bych chtěl dodat, že letošní Majáles byl docela dobrý, protože bylo poměrně hezké počasí a bylo při něm spousty humoru. Jen je škoda, že naše škola se neumístila.

Zaklínač - recenze

1. května 2017 v 13:26 | Rock-Lee13 |  Počítačové hry
Zaklínač je série fantasy RPG her inspirované slavným polským spisovatelem jménem Andrzej Sapkowski.

V této recenzi však budu popisovat a hodnotit první díl této věhlasné série.

Samotná hra je dobrodružství tzv. zaklínače (upravený člověk za pomocí mutagenů), který se jmenuje Geralt z Rivie. S tímto hrdinou se po opuštění Kaer Morhen vydáváte do světa pomáhat lidem a později si i zvolíte stranu, kam se přidáte.

KLADY
Největší klad této hry je bezesporu originální příběh, dobré držení se předlohy a délka. Zaklínač vás zabaví na minimálně na několik desítek hodin. Dále nás při hraní hry upoutá rozličné prostředí a propracovaný inventář a její herní atmosféra. Dalším kladným bodem tohoto RPG jsou vedlejší úkoly, kterých je opravdu požehnaně. Jedním z největších trháků Zaklínače je ale fakt, že každé rozhodnutí má svůj důsledek, takže musíme pečlivě zvažovat, co uděláme.

ZÁPORY
Mezi největší "neduh" této hry patří bezesporu velká omezení v pohybu a časté načítání. Menším kamenem úrazu je Geraltův dabing a trochu složitější bojový systém, který může někoho omezovat.

VERDIKT
Celkově je tato hra velmi vydařená, ale není pro každého. Pro ty, kteří mají na hraní PC her jen málo času, není určená, ale je ideální pro ty, kteří mají několik hodin denně času na zábavu.

Procházka ke starému Kauflandu

26. dubna 2017 v 15:05 | Rock-Lee13 |  Výlety
Procházka směrem ke starému Kauflandu má své kouzlo, protože je dlouhá tak akorát pro víkendový večer a dobře se při něm protáhnou pérka, ale není zase tak dlouhá, aby bylo nutné mít s sebou pití.

Na tuto procházku chodím zpravidla se svým otcem. Když nastane den, kdy vyrážíme na procházku a vybere si zrovna tuhle, tak jdeme nejdříve kolem starých bytů. Cestou vídáváme park se zelenou kašnou. Poté, co ukončíme cestu kolem starých obytných jednotek, tak jdeme dlouhou ulicí kolem hlavní silnice. Jakmile změníme směr chůze, tak projdeme kolem benzínky a dále kolem rodinných domů, až zabočíme dolů, kde je řeka Dyje. V ní se můj otec někdy vykoupe a poté jdeme kolem plovárny až ke starému Kauflandu.

Cesta zpátky je obdobná, ale nechodíme kolem řeky Dyje, ale podél hlavní silnice až domů. Někdy v půlce cesty trasu změníme a jdeme kolem starého města.

Na této procházce se mi nejvíce líbí její ideální délka a rozličné prostředí.

Pokud jde o nedostatky, tak ty žádné nemá kromě místa, odkud se jde z hlavní k řece, protože tato trasa je celkem nebezpečná.

Abych to shrnul, tato procházka je podle mě jedna z nejlepších procházek, na které se svým otcem a někdy i sám chodím.

Kam dál